můj nejmilejší film :*

3. února 2013 v 21:30 | Mrs. Inspiration |  culture
Amélie je mladá osamělá a stydlivá dívka. Tyto vlastnosti jsou dány jejím dětstvím. Nechodila do školy, matka-učitelka ji vyučovala doma. Jediného přítele - rybku se sebevražednými sklony musela vylít kvůli matčině hysterii do místního kanálu. I když v dětství toužila po dotyku rodičů, jediného, kterého se dočkala, byl při pravidelné každoměsíční zdravotní kontrole od jejího otce. Později matka zemřela pod turistkou páchající sebevraždu skokem z věže kostela a otec se od té doby omezil pouze na zkrášlování hrobu Améliiny matky. Jak jen to bylo možné, tak se Amélie osamostatnila. Všechny tyto momenty Améliina dětství jsou zachyceny v rychlém sledu hned v úvodu filmu. Ačkoliv se jedná často o smutné situace, jsou podány vtipně s určitou dávkou černého humoru a s důrazem na to, jak zdánlivě nepodstatné věci hrají v lidském životě důležitou roli.
Nyní žije Amélie sama v bytě, ve kterém jednoho dne nalezne malou krabičku patřící kdysi bývalému majiteli tohoto bytu. Krabička obsahuje upomínkové předměty ze života onoho člověka - fotky, talismany apod. a Amélie se rozhodne, že pokud navrácení krabičky zapůsobí na jejího majitele, zasáhne do života i jiných lidí. Vrácená krabička u něj vyvolá vlnu vzpomínek a také několik pozitivních předsevzetí. Tak začne Amélie ovlivňovat osudy lidí pohybujících se v jejím okolí, a to vždy velice důmyslným způsobem. Zde začíná film dostávat pohádkový nádech. Hlavní hrdinka se zamiluje do jednoho mladíka. Nemá však odvahu se s ním seznámit. Při všech jejích plánech totiž stojí nepozorována v pozadí. Aby překonala svůj stud a odhodlala se k tomuto kroku, musela by vystoupit z této anonymity, a toho se právě bojí. Sama sebe obhajuje zbabělou myšlenkou, že nejprve má člověk pomáhat druhým lidem, a pak myslet na sebe. Amélie je v některých situacích stydlivá, jindy však působí sebejistě a vychytrale, například když uskutečňuje své plány, které provádí velice promyšleně. Její způsoby, jak pomoci lidem zlomit jejich smutek či zaslepenost, nebo jak uškodit sobcům, jsou originální. Právě jejich nevšednost a propracovanost jsou jedny z faktorů, které mohou diváka pobavit a díky kterým ho film zaujme.
Stejně jako všechny její plány, jak zasáhnout do života druhých, je i způsob, jakým se snaží seznámit s mladíkem, komplikovaný. Ze strachu z opuštění své anonymity volí neustálé oddalování vlastního seznámení, což jí dodává z pohledu mladíka na tajuplnosti. Při vymýšlení plánů popouští uzdu své představivosti, to se promítá i do filmu v prolínání obrazů ze světa fantazie se skutečnými situacemi, přesto film vyznívá jako reálný příběh.
Po celý film na diváka dýchá ryze francouzská atmosféra tvořená jednak typickou francouzskou hudbou a jednak barevným prostředím Paříže. Důraz na barevnost je kladen ve většině scén, například celý byt Amélie je laděn do červené barvy, která dobře vystihuje hřejivý charakter Améliiny postavy.
Film na mě působil velice pozitivně, mohl by se docela dobře stát návodem, jak v dnešním světě páchat dobro.
Amélie z Montmartru získala řadu ocenění, například na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech získala s přehledem hlavní cenu.
Lenka

a M

a ještě k tomu ten nejnádhernější soundtrack k melancholickým večerům, kdy vám hoří svíčka v pokoji, vy popíjíte víno a píšete básně Líbající


tady ho máte celý, víc než doporučuju Mrkající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama